Přeskočit na hlavní obsah

Hrad Rotštejn


Rotštejn je zřícenina skalního hradu. Nachází se přibližně 9 km východně od Turnova, na okraji přírodní rezervace Klokočské skály. Zřícenina je částečně zděná a částečně vtesaná do bloků pískovcových skal. Hrad byl krátce po roce 1250 založen šlechtici z rodu Markwarticů. Jako první majitel je uváděn pan Jaroslav z Hrutwice, dnes Hruštice, který nechal hrad vystavět pro svého syna Voka z Rotštejna. Druhý ze synů Zdeněk si postavil Valdštejn a stal se zakladatelem rodu Valdštejnů.


„Nejslavnějším“ majitelem hradu je Vok II. z Rotštejna, jemuž od roku 1312 šlechtici nejen z blízkého okolí různě na majetku a statcích škodili (J.V.Šimák). Vše vyvrcholilo v roce 1318, kdy panství rotštejnské a hrad samý zpustošila veliká přesila vojska, kniha půhonná uvádí 152 šlechticů.

V roce 1360 hrad držel pan Ješek (Jan) z Rotštejna, který od Karla IV. získal povolení pořádat týdenní trhy v blízké vesnici Klokočí. V roce 1415 rod Rotštejnů vymřel a celé panství připadlo Ondřejovi či Vaňkovi Paldrovi z Vařin, jenž celé panství včetně hradu vlastnil po celou dobu husitských válek. Možná husité hrad, na rozdíl od jiných (Valdštejn, Návarov) nevypálili, protože ještě po roce 1430 se sem Vaněk vrátil a našel hrad v použitelném stavu. Podle jiných zdrojů hrad dobyli roku 1426 a domácí pán pak bydlel na statku v nedaleké vsi Klokočí.

K další zkáze přispělo přirozené zvětrávání pískovcových skal. Ve zprávě o prodeji z roku 1514 je již hrad uváděn jako pustý se zdmi a skalami zborcenými do nádvoří. Počátkem 17. století začali „skalní dutiny nově se objevivší při patě skal zámku zborceného“ upravovat vesničané. Postupně zde vznikl unikátní komplex vesnického osídlení.


Rotštejn byl poloskalním hradem s výraznými prvky zděné architektury. Přilehlé skály zároveň sloužily jako součást obranného systému. Prvky bezpečnosti byly doplněny obvyklými prostředky tehdejší doby, jako jsou brány, mosty, bašty. Tyto stavební bezpečností prvky se však nedochovaly, lze vidět pouze tesané výklenky. Všechny hradní budovy zanikly, o podobě skalního hradu se ale dochovaly písemné doklady.





Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Skalní reliéfy u Kopicova statku

Ve skalách pod Kopicovým statkem, Jirošovou rychtou, vytvořil tehdejší majitel a lidový umělec Vojtěch Kopic galerii skalních reliéfů především z české historie. Jeho práce trvala téměř 40 let (1940 až 1978) a za tu dobu vzniklo přes 30 reliéfů postav, zvířat či průčelí staveb, často doplněných o citáty či poselství.

Vojtěch Kopic (1909–1978) se do stavení přiženil v roce 1932. Od čtyřicátých let až do své smrti v rokli pod statkem vytesal v pískovcových skalách řadu reliéfů, jejichž témata čerpal především z českých dějin. Památková ochrana těchto děl byla vyhlášena s účinností od 25. listopadu 2017 formou stanovení ochranného pásma kulturní památky Kopicův statek.

Po reliéfech vás provede značená stezka, odbočení na ní je vyznačeno turistickými směrovkami.

Kopicův statek (dříve Jirošova rychta) je roubená usedlost z konce 18. století, kulturní památka. Jedná se (spolu např. s Dlaskovým statkem) o jeden z nejzajímavějších příkladů lidové architektury pojizerského typu. Statek (Kacanovy …

Labská bouda

Labská bouda je soukromý hotel v Krkonoších, v první zóně Krkonošského národního parku. Labská bouda leží v nadmořské výšce 1340 metrů na Labské louce nedaleko města Špindlerův Mlýn. Několik set metrů od boudy se nachází pramen Labe. Vzhledem ke své poloze je především v zimním období významným orientačním prvkem. Moderní železobetonová devítipatrová budova z roku 1975 nese stejný název jako původní hostinec z 19. století, který vyhořel roku 1965. Přístupová komunikace vede z obce Horní Mísečky; od obce výše však není povolen vjezd soukromým vozidlům (dále autobusem a pěšky). V sobotu 17. listopadu 2018 v okolí Labské boudy začala hořet horská tundra. Požár byl ohlášen po 16. hodině, uhašen byl v půl osmé večer, zasahovalo celkem sedm požárních jednotek. Zasažená plocha činila asi 20 ha. Budova neutrpěla žádné škody díky opačnému směru větru. Požár byl zřejmě způsoben nedbalostí turistů.
Budova vznikla v polovině 19. století jako hostinec s ubytovacím zázemím. Již dříve zde ale údajně …

Vilémov, Rokytnice nad Jizerou, Krkonoše

Rokytnice nad Jizerou (německy Rochlitz an der Iser) je město a horské letovisko v západních Krkonoších. Nachází se v Libereckém kraji, v okrese Semily, v protáhlém údolí Huťského potoka mezi masivy hor Stráž (782 m), Čertova hora (1022 m) a Lysá hora (1344 m) a podél levého (východní) břehu řeky Jizery. Žije zde přibližně 2 600 obyvatel.
Celkem zahrnuje čtyři katastrální území: Dolní Rokytnice, Horní Rokytnice nad Jizerou, Rokytno v Krkonoších a Františkov v Krkonoších. Z evidenčního hlediska se v rámci Dolní Rokytnice navíc rozlišují ještě místní části Hleďsebe, Hranice a Studenov.
Katastrální území Dolní Rokytnice ve městě Rokytnice nad Jizerou zahrnuje kromě vlastní Dolní Rokytnice ještě sídelní celky Hleďsebe, Studenov, Liščí Díra, Hranice, Vilémov, Letní Strana, Zimní Strana, Malá Rokytnice. Na jihozápadě do něj spadá vrch Stráž. Do Dolní Rokytnice patří i kostel svatého Michaela archanděla.
Hranice mezi Dolní a Horní Rokytnicí probíhá náměstím před radnicí: většina plochy náměstí …