Přeskočit na hlavní obsah

Zamrzlá Jizera v Jablonci nad Jizerou


Město Jablonec nad Jizerou (německy Jablonetz an der Iser) se nachází v okrese Semily v Libereckém kraji. Žije zde přibližně 1 600 obyvatel. Jelikož se nedaleko, při pěší cestě pouze přibližně 21,9 km, nachází Jablonec nad Nisou, užívalo se někdy též označení Český Jablonec nebo Jabloneček. Jméno Jablonec nad Jizerou používá úředně tato obec až od roku 1916.


Pří dělení dědictví mezi pány z Waldsteina, Hynka z Gylemnicze (jilemnické tvrze) a Henyka z Sstiepanicz (Štěpanic), 22. června 1492 získal Hynek z Waldtssteina a z Gylemnicze do svého dílu mimo jiné majetky, poprvé v dochovaných pramenech zmíněný tento Jablonec, tedy celou ves Gablonecz a dvory kmetcí, tedy selské, s platem i pustou ves Wogtiessycze (Vojtěšice).

František Josef I. rozhodl o povýšení Jablonce na městys 14. února 1896, což bylo všeobecně prohlášeno 24. února 1896, a privilegiem, nikoliv ze 7. června 1896, ale ze 7. července 1896, Jablonci udělil znak, kdy místo starší pečetní figury svatého Prokopa v mitře s čertem na řetězu v pravici a opatskou berlou v levici umístěné v kartuši pod nápisem WESS IABLONETZ. Mezi obecné figury jabloneckého znaku patří jabloň, zeď, kostel, přívoz i most.


Výnosem c. k. ministerstva vnitra z 26. července 1916, číslo 26.087, je na žádost obecního zastupitelstva rozšířen název místní obce Jablonec na Jablonec nad Jizerou a v němčině z Jablonetz na Jablonetz an der Iser.

V roce 1971 byl Jablonec nad Jizerou nepřímo povýšen přiznáním městského národního výboru na město.

Jizera (německy Iser, polsky Izera) je řeka v České republice. Je to pravostranný přítok Labe. Délka toku je 164,6 km. Plocha povodí je 2193,4 km².

Podle této řeky byly pojmenovány Jizerské hory, slovo samotné má starobylý, snad keltský původ. Základem slova je kořen *is-, sufigovaný pomocí -(i)r-, srovnej příbuzné staroindické isirás (prudký, rychlý, čerstvý, silný). Název je uváděn jako Gizera již roku 1297.

Jizera pramení v Jizerských horách na jihovýchodním úbočí Smrku ve výšce cca. 980m, poté protéká Velkou jizerskou loukou (Národní přírodní rezervace Rašeliniště Jizery), tvoří v délce asi 15 km česko-polskou hranici. Původně měl tuto hranici tvořit celý její horní tok, po ustavičných a velice úporných hraničních sporech v letech 1537–1845 o to, který ze mnoha potůčků na Smrku je ten pravý, byla státní hranice rozhodčí komisí určena dvakrát lomenou přímkou od sedla mezi Smrkem a Smrekem po Velkou Jizerskou louku. Dále protéká po hranici Krkonošského národního parku, Podkrkonoším a následně přetíná Ještědsko-kozákovský hřbet. Po celou tuto dobu má řeka bystřinný charakter, až k Turnovu se tak střídají úseky s výrazným spádem a kamenitým řečištěm s klidnějšími úseky. Menší, levé rameno v Turnově se nazývá Malá Jizera. Od Turnova Jizera protéká otevřenou krajinou, kde má spíše mírný spád. Řeka se po 164 km vlévá do Labe pod Káraným (samo ústí se nachází již v katastrálním území Lázně Toušeň, mezi Brandýsem nad Labem a Čelákovicemi).


Jizera je významným vodním tokem, je to pstruhová řeka, má také vodácké využití. Především však slouží jako zdroj pitné vody, čerpají z ní úpravny vody v Benátkách nad Jizerou a Sojovicích. Úpravna vody v Káraném, nedaleko Jizery a jejího soutoku s Labem, je jedním ze zdrojů pitné vody pro Prahu.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Skalní reliéfy u Kopicova statku

Ve skalách pod Kopicovým statkem, Jirošovou rychtou, vytvořil tehdejší majitel a lidový umělec Vojtěch Kopic galerii skalních reliéfů především z české historie. Jeho práce trvala téměř 40 let (1940 až 1978) a za tu dobu vzniklo přes 30 reliéfů postav, zvířat či průčelí staveb, často doplněných o citáty či poselství.

Vojtěch Kopic (1909–1978) se do stavení přiženil v roce 1932. Od čtyřicátých let až do své smrti v rokli pod statkem vytesal v pískovcových skalách řadu reliéfů, jejichž témata čerpal především z českých dějin. Památková ochrana těchto děl byla vyhlášena s účinností od 25. listopadu 2017 formou stanovení ochranného pásma kulturní památky Kopicův statek.

Po reliéfech vás provede značená stezka, odbočení na ní je vyznačeno turistickými směrovkami.

Kopicův statek (dříve Jirošova rychta) je roubená usedlost z konce 18. století, kulturní památka. Jedná se (spolu např. s Dlaskovým statkem) o jeden z nejzajímavějších příkladů lidové architektury pojizerského typu. Statek (Kacanovy …

Labská bouda

Labská bouda je soukromý hotel v Krkonoších, v první zóně Krkonošského národního parku. Labská bouda leží v nadmořské výšce 1340 metrů na Labské louce nedaleko města Špindlerův Mlýn. Několik set metrů od boudy se nachází pramen Labe. Vzhledem ke své poloze je především v zimním období významným orientačním prvkem. Moderní železobetonová devítipatrová budova z roku 1975 nese stejný název jako původní hostinec z 19. století, který vyhořel roku 1965. Přístupová komunikace vede z obce Horní Mísečky; od obce výše však není povolen vjezd soukromým vozidlům (dále autobusem a pěšky). V sobotu 17. listopadu 2018 v okolí Labské boudy začala hořet horská tundra. Požár byl ohlášen po 16. hodině, uhašen byl v půl osmé večer, zasahovalo celkem sedm požárních jednotek. Zasažená plocha činila asi 20 ha. Budova neutrpěla žádné škody díky opačnému směru větru. Požár byl zřejmě způsoben nedbalostí turistů.
Budova vznikla v polovině 19. století jako hostinec s ubytovacím zázemím. Již dříve zde ale údajně …

Háje nad Jizerou, Rybnice

Obec Háje nad Jizerou se nachází v okrese Semily, v Libereckém kraji, ve středu spojnice mezi městy Semily a Jilemnice, na březích řeky Jizery (Háje na levém břehu, ostatní části na pravém).
Žije zde 690 obyvatel. Dříve, k 1. 3. 2001, bylo v obci trvale hlášeno 637 obyvatel, z toho 302 v osadě Dolní Sytová, 154 v osadě Rybnice, 125 v osadě Loukov a 67 v osadě Háje nad Jizerou. V současné době je v obci celkem 188 trvale obydlených domů a 127 rekreačních chalup.
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1636.
V minulosti se obec nazývala podle jiné své části Rybnice.
Od roku 1960 má obec tyto části:

Háje nad JizerouDolní SytováLoukovRybnice