Přeskočit na hlavní obsah

Vodní nádrž Souš


Souš je přehradní nádrž se sypanou hrází na řece Černá Desná. Spadá pod správu Povodí Labe, státní podnik, se sídlem v Hradci Králové. Provoz na vodním díle zajišťuje závod Jablonec nad Nisou.

Účelem vodního díla je akumulace vody k zajištění odběru surové vody pro oblastní vodovod v průměrném množství 320 l/s, zmírnění velkých vod, částečná ochrana území ležícího pod nádrží před velkými vodami, zajištění trvalého zůstatkového průtoku v korytě toku pod nádrží, energetické využití a účelové rybí hospodářství.


První snahy o vybudování údolních nádrží v povodí Јizery se datují od povodně v roce 1897. Vodní dílo Souš na Černé Desné v říčním kilometru 7,250 bylo vybudováno v letech 1911 - 1915. Na zpracování projektu se podílel univerzitní profesor Ing. Otto Intze. V září 1916 došlo na nedaleké Bílé Desné k protržení přehrady, kdy průlomová vlna způsobila značné materiální škody a vyžádala si i lidské životy. Tato katastrofa měla vliv na další využití a funkci přehrady Souš a byla podnětem k její rekonstrukci provedené v letech 1924 - 1927, která spočívala především v zesílení a navýšení hráze a ve zřízení drenážního systému. Druhá rekonstrukce proběhla v letech 1971 - 1974 a jejím cílem bylo využití vodní nádrže k vodárenským účelům. Po vybudování vzdouvacího jízku a odběrného objektu na Bílé Desné je část průtoku převáděna z Bílé Desné do nádrže Souš původní štolou z roku 1915.

Mezi lety 1973 až 1982 na ní ve funkci hrázného působil Pavel Ševčík.

Přehradní hráz je přímá, zemní, sypaná z hlinitých písků s drobným štěrkěm a jílovou návodní těsnicí vrstvou tloušťky 3 - 5 m. Podloží je utěsněno na návodní straně ochrannou betonovou zdí do hloubky 8 m pod základovou spáru až na zvětralou žulu. Pod základem zdi v pravém boku hráze je provedena injekční clona. Návodní svah je opevněn dlažbou o síle 0,4 m uloženou do podkladního betonu tloušťky 0,6 m.

K převádění vody slouží dvě spodní výpusti o průměru 1 m a délce 16,75 m. Každá výpusť je opatřena dvěma klínovými šoupátky a regulačním segmentovým uzávěrem, ovládaným z domku hrázného nebo z manipulační věže. V dolní strojovně je na odbočce spodní výpusti umístěna malá vodní elektrárna o hltnosti 150 l/s a výkonu 22 kW. Boční nehrazený přeliv na levé straně hráze, délky 66,5 m, slouží k převádění velkých vod, které jsou odváděny kaskádovým korytem o osmi stupních do vývaru v podhrází.


K odběru vody pro vodárenské účely slouží věžový objekt umístěný v nádrži, odkud je voda odváděna trubním přivaděčem o délce 395 m k úpravně vody. Upravená voda slouží k zásobování Jablonce nad Nisou a Tanvaldu pitnou vodou.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Skalní reliéfy u Kopicova statku

Ve skalách pod Kopicovým statkem, Jirošovou rychtou, vytvořil tehdejší majitel a lidový umělec Vojtěch Kopic galerii skalních reliéfů především z české historie. Jeho práce trvala téměř 40 let (1940 až 1978) a za tu dobu vzniklo přes 30 reliéfů postav, zvířat či průčelí staveb, často doplněných o citáty či poselství. Vojtěch Kopic (1909–1978) se do stavení přiženil v roce 1932. Od čtyřicátých let až do své smrti v rokli pod statkem vytesal v pískovcových skalách řadu reliéfů, jejichž témata čerpal především z českých dějin. Památková ochrana těchto děl byla vyhlášena s účinností od 25. listopadu 2017 formou stanovení ochranného pásma kulturní památky Kopicův statek. Po reliéfech vás provede značená stezka, odbočení na ní je vyznačeno turistickými směrovkami. Kopicův statek (dříve Jirošova rychta) je roubená usedlost z konce 18. století, kulturní památka. Jedná se (spolu např. s Dlaskovým statkem) o jeden z nejzajímavějších příkladů lidové architektury pojizerského typu. Statek (Kacanov

Háje nad Jizerou, Rybnice

Obec Háje nad Jizerou se nachází v okrese Semily, v Libereckém kraji, ve středu spojnice mezi městy Semily a Jilemnice, na březích řeky Jizery (Háje na levém břehu, ostatní části na pravém). Žije zde 690 obyvatel. Dříve, k 1. 3. 2001, bylo v obci trvale hlášeno 637 obyvatel, z toho 302 v osadě Dolní Sytová, 154 v osadě Rybnice, 125 v osadě Loukov a 67 v osadě Háje nad Jizerou. V současné době je v obci celkem 188 trvale obydlených domů a 127 rekreačních chalup. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1636. V minulosti se obec nazývala podle jiné své části Rybnice. Od roku 1960 má obec tyto části: Háje nad Jizerou Dolní Sytová Loukov Rybnice

Vilémov, Rokytnice nad Jizerou, Krkonoše

Rokytnice nad Jizerou (německy Rochlitz an der Iser) je město a horské letovisko v západních Krkonoších. Nachází se v Libereckém kraji, v okrese Semily, v protáhlém údolí Huťského potoka mezi masivy hor Stráž (782 m), Čertova hora (1022 m) a Lysá hora (1344 m) a podél levého (východní) břehu řeky Jizery. Žije zde přibližně 2 600 obyvatel. Celkem zahrnuje čtyři katastrální území: Dolní Rokytnice, Horní Rokytnice nad Jizerou, Rokytno v Krkonoších a Františkov v Krkonoších. Z evidenčního hlediska se v rámci Dolní Rokytnice navíc rozlišují ještě místní části Hleďsebe, Hranice a Studenov. Katastrální území Dolní Rokytnice ve městě Rokytnice nad Jizerou zahrnuje kromě vlastní Dolní Rokytnice ještě sídelní celky Hleďsebe, Studenov, Liščí Díra, Hranice, Vilémov, Letní Strana, Zimní Strana, Malá Rokytnice. Na jihozápadě do něj spadá vrch Stráž. Do Dolní Rokytnice patří i kostel svatého Michaela archanděla. Hranice mezi Dolní a Horní Rokytnicí probíhá náměstím před radnicí: většina plochy náměst