Přeskočit na hlavní obsah

COVID-19

COVID-19 (z anglického spojení coronavirus disease 2019) je infekční onemocnění, které je způsobeno novým koronavirem SARS-CoV-2 (dříve označovaným jako 2019-nCoV), jenž se začal šířit v prosinci 2019 z Číny z města Wu-chan. Označení COVID-19 bylo Světovou zdravotnickou organizací prohlášeno za oficiální dne 11. února 2020. Ke dni 25. března 2020 je na celém světě 614 136 potvrzených případů, z toho 28 251 úmrtí a 133 624 zotavení. COVID - 19 se již rozšířil do 202 států a teritorií.  Dne 1. března 2020 byly kolem 16.00 SEČ oznámeny první tři případy výskytu onemocnění COVID-19 v Česku. Ke dni 29. března 2020 bylo v Česku potvrzeno již 2 669 případů výskytu onemocnění COVID-19. Ke dni 29. března se v Česku uzdravilo 11 pacientů, a 13 lidí v Česku zemřelo.

Nakažení a inkubační doba

COVID-19 je vysoce infekční nemoc. Virus je schopný se přenášet z člověka na člověka, šíří se pomocí kapének při kýchání, kašlání, případně tělesném kontaktu. Světová zdravotnická organizace vydala odhad, že hodnota R0 (tj. kolik přibližně lidí může nakazit jeden infikovaný člověk) se může pohybovat někde v rozmezí 1,4–2,5, což je podobné jako u nemoci SARS.

Inkubační doba (tzn. doba od nakažení do propuknutí příznaků nemoci) se pohybuje přibližně mezi 1 a 14 dny a i během ní je nemoc infekční. Medián inkubační doby je přibližně 5 dní.

Identifikace

Test na koronavirus
Nemoc má příznaky i průběh velmi podobné jako závažnější chřipka či jiné podobné chřipkové onemocnění. Je tak velmi obtížné na první pohled rozeznat nákazu koronavirem právě od chřipky. V současnosti tudíž jediný možný způsob, jak virus v těle odhalit, je podstoupit krevní testy, při nich se v odebraných vzorcích následně hledá RNA shodná s RNA koronaviru. Stále se však vyvíjejí nové a efektivnější metody testování na podobném principu. Rychlotesty mohou mít přesnost menší než 30 %, kdežto laboratorní testy mají přesnost vyšší než 80 %.

Příznaky a symptomy

Symptomy nemoci COVID-19
Jako první se projevuje horečka (přibližně v 90 % případů), velká únava a dušnost. Později se přidá suchý dráždivý kašel, případně bolest svalů a kloubů. Životní funkce přijímaných pacientů jsou obvykle stabilní. Možná je i ztráta čichu (potažmo chuti) zvaná anosmie (v 10 % až 30 % případů) bez ostatních příznaků. Závažnější případy mohou vést k zápalu plic, selhání orgánů a smrti.

Dle posledních studií 81 % případů probíhá mírně a nevyžaduje hospitalizaci (probíhá domácí léčení), 14 % může vyvinout pneumonii a 5 % nakažených má kritický průběh se selháním orgánů.

Těžší průběh nemoci nastává u lidí ve vyšším věku nebo u pacientů již trpících kardiovaskulárními onemocněními, diabetes, rakovinou a jinými závažnými onemocněními. 

Léčba

Na toto onemocnění zatím neexistuje žádná vakcína ani lék, který by účinkoval přímo proti viru SARS-CoV-2. Na potlačení některých příznaků onemocnění je možné zahájit podpůrnou léčbu běžně dostupnými léky. Teoreticky lze použít sérum od pacientů, kteří nemoc prodělali.

Několika zemím se ale podařilo své pacienty vyléčit pomocí léků na AIDS (kombinace označovaná lopinavir/ritonavir neboli LPV/r) v kombinaci s léky na chřipku.

V experimentech s linií opičích buněk Vero E6, infikovaných 2019-nCoV in vitro, byl úspěšně vyzkoušen remdesivir a chlorochin. Obě látky účinkují na infikované buňky i při prevenci infekce v mikromolárních koncentracích. Chlorochin je jako antimalarikum užíván v humánní medicíně již 70 let a nic nebrání jeho využití při léčbě koronavirové infekce. V Číně byl (cca 21. února 2020) k experimentální léčbě připuštěn lék favipiravir (Avigan), slibné výsledky však měl i remdesivir a chlorochin.

V Itálii jsou experimentálně používané: chlorochin, remdesivir, kombinace lopinaviru a ritonaviru pro jejich antivirální účinek, nadále tocilizumab (RoActemra normálně proti revmatoidní artritidě) který modulací cytokinu IL-6 dokáže zmírnit zánět plic v kritických fázích nemoci. Nicméně lopinavir a ritonavir nejsou účinné. Antimalarikum hydroxychloroquine také nevypadá účinně.

V případě COVID-19 se ozývají vedle skutečných lékařů i provozovatelé nejrůznějších forem tzv. alternativní medicíny, kteří proklamují, že jejich přípravek je nějakým způsobem efektivní v terapii nebo v léčbě onemocnění. Americké Národní centrum pro komplementární a integrativní zdraví (NCCIH) varuje, že neexistuje žádný důkaz, že by tyto formy pokusů o prevenci nebo terapii mohly být prospěšné, některé dokonce mohou být nebezpečné.

Dne 6. března 2020 uvedla hlavní hygienička ČR Eva Gottvaldová, že aby se dal člověk považovat za vyléčeného, musí mít dva negativní testy za sebou s odstupem 24 hodin.

K léčbě, vývoji antivirotika a vakcíny a inspiraci z předchozích pandemií se vyjádřil i přední britský virolog profesor John Oxford, který se specializuje na všechny druhy chřipky, zejména zevrubně zkoumal epidemii španělské chřipky v roce 1918.

Smrt

Související informace naleznete také v článku Pandemie COVID-19.
Nákaza koronavirem SARS-CoV-2 může mít i smrtící následky. K 25. březnu 2020 na nákazu zemřelo 28 251 lidí. Dle prvotních výzkumů se smrtnost pohybuje mezi 2 a 3 % a v lednu 2020 WHO uvedlo, že smrtnost činí přibližně 3 %. Ve studii Královské univerzity bylo uvedeno, že se smrtnost může pohybovat od 0,8 %, kdy jsou započítáni přenašeči bez symptomů, do 18 %, kdy jsou započítáni pouze nakažení se symptomy z provincie Chu-pej. V Číně byla smrtnost pravděpodobně 1,4 %.

Údaje o smrtnosti jsou ovlivněny kvalitou statistik počtu nemocných, přičemž se metodika pro úřední čísla vydávaná Národní zdravotní komisí (NHC) mění.

Prevence nemoci

Související informace naleznete také v článku Pandemie COVID-19.
Prevence před nákazou koronavirem SARS-CoV-2 je stejná jako u jiných virových onemocnění, například chřipky: zpřísnění hygienických pravidel, např. mytí rukou, vyhýbání se osobám s respiračními potížemi, vyhýbání se koncentrovanému shromáždění osob či posilování imunitního systému. Pokud jde o přežívání viru na površích, virus má poločas přežívání (doba, po které ho zůstane poloviční množství), u různých materiálů je různý, ale je v řádu hodin. Hodnoty jsou podobné jako u SARS-CoV-1, takže rozsáhlost pandemie COVID-19 je způsobena jinými faktory. Dle posledních studií se pro dezinfekci zasažených oblastí hodí lépe ozon, který ničí SARS-CoV-2 lépe než chlor.

Srovnání s chřipkou

Matematické modely chování viru, které vytvářejí epidemiologové, dokazují, že COVID-19 má mnohem horší průběh než chřipka a proč se nedá očekávat návrat k normálu během několika týdnů. Chřipka má míru infekčnosti (nebo R0) pouze asi 1,5, což znamená, že každý nemocný infikuje v průměru 1,5 dalších. Naproti tomu COVID-19 bez sociálního distancování má R0 asi 2,5. Druhým měřítkem viru je, jak často musí být infikovaní lidé hospitalizováni. Se sezónní chřipkou je to zhruba 1 procento; u koronaviru se odhady pohybují od 5 do 20 procent. Vyšší R0 a vyšší míra hospitalizace dokáží vyvolat ve společnosti chaos. Jediná osoba s chřipkou může během dvou měsíců infikovat dalších 386 lidí a jen velmi málo z nich by bylo hospitalizováno. Ale jeden pacient s COVID-19 by za stejné období infikoval 99.000 lidí, z nichž asi téměř 20.000 by muselo být hospitalizováno. Třetím faktorem je smrtnost, „míra úmrtnosti na případy nakažených“, nebo procento lidí, kteří onemocní nemocí a na ni nakonec zemřou. U chřipky je to asi 0,1 procenta. U COVID-19 je to stále nejisté, ale i za optimálních okolností může být smrtnost i desetkrát větší, zhruba 1 procento – ačkoli v některých zemích, jako je například Itálie se starší populací a přetíženými nemocnicemi, byla smrtnost mnohem vyšší.

Jak se nakazíte?

Hlavní cestou přenosu jsou respirační kapičky a úzký kontakt. Když kýcháte nebo kašlete, vysíláte z nosu a úst kapičky tekutiny. Tyto kapičky mohou nést infekce, a když vstoupí někdo jiný, vstoupí do očí, nosu nebo úst, infekce může způsobit jejich nemoc. Tímto způsobem se šíří chřipka a mnoho virů. Nejčastěji musíte být blízko osoby (do 6 stop), aby se šířila tímto způsobem. Při dlouhodobém vystavení aerosolu s vysokou koncentrací v relativně uzavřeném prostředí existuje možnost přenosu aerosolu. Světová zdravotnická organizace uvedla, že riziko šíření od člověka bez příznaků je „velmi nízké“ a že fekální přenos je „nízký“.

Jak se mohu chránit?

Řada vlád radí proti veškerým nepodstatným cestováním do zemí a oblastí zasažených ohniskem. Existují mylné představy o tom, jak zabránit infekci: oplachování nosu, kloktání ústní vodou a konzumace česneku nejsou účinné. CDC doporučuje, aby si lidé umývali ruce často mýdlem a vodou po dobu nejméně 20 sekund, zejména poté, co šli na záchod nebo když jsou ruce viditelně špinavé. Pokud nejsou mýdlo a voda snadno dostupné, doporučuje se používat ruční dezinfekční prostředek na bázi alkoholu s obsahem alkoholu nejméně 60% objemových (nebo 120%). WHO také radí lidem, aby se nedotýkali očí, nosu nebo úst nečištěnými rukama.

Dýchací hygiena

Zdravotnické organizace doporučily, aby si lidé při kašlání nebo kýchání (které by pak měli být okamžitě zlikvidováni) zakryli ústa a nos tkání (což by mělo být okamžitě odstraněno), nebo rukávem, pokud tkáň není k dispozici. Doporučuje se také použití chirurgických masek těmi, kteří mohou být infikováni, protože mohou omezit objem a cestovní vzdálenost vydechovaných kapiček rozptýlených při mluvení, kýchání a kašli. Neexistuje žádný důkaz, který by dokázal, že nošení chirurgických masek neinfikovanými osobami s nízkým rizikem je účinné. Pouze Čína výslovně doporučila používání masek zdravými členy veřejnosti, zatímco obličejové masky široce používali zdraví lidé v Hongkongu, Japonsku, Malajsii a Singapuru.

Jak používat masku

Pokud kašlete nebo kýcháte, noste masku. Pokud nosíte masku, musíte vědět, jak ji používat a řádně zlikvidovat. Předtím, než si nasadíte masku, očistěte si ruce otřením rukou na bázi alkoholu nebo mýdlem a vodou. Zakryjte si ústa a nos maskou a ujistěte se, že mezi tváří a maskou nejsou žádné mezery. Během používání se masky nedotýkejte. Vyměňte masku za novou, jakmile je vlhká a masky pro jedno použití znovu nepoužívejte. Chcete-li odstranit masku, odstraňte ji zezadu (nedotýkejte se přední strany masky), okamžitě ji zlikvidujte v uzavřené nádobě a poté si ruce očistěte otřením rukou na bázi alkoholu nebo mýdlem a vodou.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Skalní reliéfy u Kopicova statku

Ve skalách pod Kopicovým statkem, Jirošovou rychtou, vytvořil tehdejší majitel a lidový umělec Vojtěch Kopic galerii skalních reliéfů především z české historie. Jeho práce trvala téměř 40 let (1940 až 1978) a za tu dobu vzniklo přes 30 reliéfů postav, zvířat či průčelí staveb, často doplněných o citáty či poselství.

Vojtěch Kopic (1909–1978) se do stavení přiženil v roce 1932. Od čtyřicátých let až do své smrti v rokli pod statkem vytesal v pískovcových skalách řadu reliéfů, jejichž témata čerpal především z českých dějin. Památková ochrana těchto děl byla vyhlášena s účinností od 25. listopadu 2017 formou stanovení ochranného pásma kulturní památky Kopicův statek.

Po reliéfech vás provede značená stezka, odbočení na ní je vyznačeno turistickými směrovkami.

Kopicův statek (dříve Jirošova rychta) je roubená usedlost z konce 18. století, kulturní památka. Jedná se (spolu např. s Dlaskovým statkem) o jeden z nejzajímavějších příkladů lidové architektury pojizerského typu. Statek (Kacanovy …

Labská bouda

Labská bouda je soukromý hotel v Krkonoších, v první zóně Krkonošského národního parku. Labská bouda leží v nadmořské výšce 1340 metrů na Labské louce nedaleko města Špindlerův Mlýn. Několik set metrů od boudy se nachází pramen Labe. Vzhledem ke své poloze je především v zimním období významným orientačním prvkem. Moderní železobetonová devítipatrová budova z roku 1975 nese stejný název jako původní hostinec z 19. století, který vyhořel roku 1965. Přístupová komunikace vede z obce Horní Mísečky; od obce výše však není povolen vjezd soukromým vozidlům (dále autobusem a pěšky). V sobotu 17. listopadu 2018 v okolí Labské boudy začala hořet horská tundra. Požár byl ohlášen po 16. hodině, uhašen byl v půl osmé večer, zasahovalo celkem sedm požárních jednotek. Zasažená plocha činila asi 20 ha. Budova neutrpěla žádné škody díky opačnému směru větru. Požár byl zřejmě způsoben nedbalostí turistů.
Budova vznikla v polovině 19. století jako hostinec s ubytovacím zázemím. Již dříve zde ale údajně …

Háje nad Jizerou, Rybnice

Obec Háje nad Jizerou se nachází v okrese Semily, v Libereckém kraji, ve středu spojnice mezi městy Semily a Jilemnice, na březích řeky Jizery (Háje na levém břehu, ostatní části na pravém).
Žije zde 690 obyvatel. Dříve, k 1. 3. 2001, bylo v obci trvale hlášeno 637 obyvatel, z toho 302 v osadě Dolní Sytová, 154 v osadě Rybnice, 125 v osadě Loukov a 67 v osadě Háje nad Jizerou. V současné době je v obci celkem 188 trvale obydlených domů a 127 rekreačních chalup.
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1636.
V minulosti se obec nazývala podle jiné své části Rybnice.
Od roku 1960 má obec tyto části:

Háje nad JizerouDolní SytováLoukovRybnice