Přeskočit na hlavní obsah

Zřícenina hradu Nístějka z výšky



Nístějka je zřícenina hradu na ostrožně nad soutokem řeky Jizery a Farského potoka a naproti silnici I/14, na území stejnojmenné přírodní památky. Přístupná je po žluté turistické značce od Vysokého nad Jizerou. Zbytky hradu jsou chráněny jako kulturní památka.



Předpokládá se, že hrad vznikl v první polovině čtrnáctého století, ale o jeho počátcích se nedochovaly žádné písemné prameny. V tom případě by jeho stavitelem byl zřejmě Heník z Valdštejna, jenž se od roku 1369 po něm i psal. Z téhož roku pochází první písemná zmínka o hradu. Funkcí hradu bylo patrně střežit zemskou cestu v údolí Jizery. Pro rozvětvenost Valdštejnů a nedostatku písemných pramenů jde jen těžko určit, kdo ve které době hrad vlastnil. Jisté je, že v roce 1399 se po Nístějce psal Hynek z Valdštejna a v roce 1406 Jindřich. Ovšem už v následujícím roce zde měl sídlo Jindřich z Vartenberka, jenž už v roce 1404 získal hrad Valdštejn. V roce 1422 je pak Nístějka v držení pánů z Jenštejna, resp. Václava z Jenštejna a po něm Mikuláše z Jenštejna. Ten roku 1459 umírá a další události byly pro nedostatek písemných pramenů neznámé, takže následující dění poodhalil až výzkum vedený v roce 1958 Severočeským muzeem v Liberci.

Během výzkumu, který se zaměřil především na areál hradního paláce, bylo odkryto celkem osm nálezových vrstev, přičemž vlastní palác měl mít dvě až tři patra. V těchto vrstvách se nacházely kachle s ornamenty a drobné železné předměty (především hřeby a skoby). Složení vrstev a především jejich sled pak vedl vedoucího výzkumu archeologa PhDr. Jaroslava Kavana k závěru, že za zánikem hradu pravděpodobně stál ve druhé polovině 15. století požár, při kterém došlo ke zřícení všech podlaží paláce.

Dobu zániku pak podporuje i písemná zmínka z roku 1519, kdy je Nístějka uváděna již jako pustá. Už v roce 1492 je navíc uváděn bývalý rožmberský úředník Racek Cukr z Tamfeldu a to jako „pán dědičný na Navarově a zboží nístějském“. Protože zde chybí zmínka o hradu (nahrazen zbožím), dá se usuzovat, že Nístějka v té době již nestála. Pouze v rovině spekulací zatím zůstává možnost, že požár stál za nenadálou smrtí Mikuláše z Jenštejna.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Skalní reliéfy u Kopicova statku

Ve skalách pod Kopicovým statkem, Jirošovou rychtou, vytvořil tehdejší majitel a lidový umělec Vojtěch Kopic galerii skalních reliéfů především z české historie. Jeho práce trvala téměř 40 let (1940 až 1978) a za tu dobu vzniklo přes 30 reliéfů postav, zvířat či průčelí staveb, často doplněných o citáty či poselství. Vojtěch Kopic (1909–1978) se do stavení přiženil v roce 1932. Od čtyřicátých let až do své smrti v rokli pod statkem vytesal v pískovcových skalách řadu reliéfů, jejichž témata čerpal především z českých dějin. Památková ochrana těchto děl byla vyhlášena s účinností od 25. listopadu 2017 formou stanovení ochranného pásma kulturní památky Kopicův statek. Po reliéfech vás provede značená stezka, odbočení na ní je vyznačeno turistickými směrovkami. Kopicův statek (dříve Jirošova rychta) je roubená usedlost z konce 18. století, kulturní památka. Jedná se (spolu např. s Dlaskovým statkem) o jeden z nejzajímavějších příkladů lidové architektury pojizerského typu. Statek (Kacanov

Vilémov, Rokytnice nad Jizerou, Krkonoše

Rokytnice nad Jizerou (německy Rochlitz an der Iser) je město a horské letovisko v západních Krkonoších. Nachází se v Libereckém kraji, v okrese Semily, v protáhlém údolí Huťského potoka mezi masivy hor Stráž (782 m), Čertova hora (1022 m) a Lysá hora (1344 m) a podél levého (východní) břehu řeky Jizery. Žije zde přibližně 2 600 obyvatel. Celkem zahrnuje čtyři katastrální území: Dolní Rokytnice, Horní Rokytnice nad Jizerou, Rokytno v Krkonoších a Františkov v Krkonoších. Z evidenčního hlediska se v rámci Dolní Rokytnice navíc rozlišují ještě místní části Hleďsebe, Hranice a Studenov. Katastrální území Dolní Rokytnice ve městě Rokytnice nad Jizerou zahrnuje kromě vlastní Dolní Rokytnice ještě sídelní celky Hleďsebe, Studenov, Liščí Díra, Hranice, Vilémov, Letní Strana, Zimní Strana, Malá Rokytnice. Na jihozápadě do něj spadá vrch Stráž. Do Dolní Rokytnice patří i kostel svatého Michaela archanděla. Hranice mezi Dolní a Horní Rokytnicí probíhá náměstím před radnicí: většina plochy náměst

Háje nad Jizerou, Rybnice

Obec Háje nad Jizerou se nachází v okrese Semily, v Libereckém kraji, ve středu spojnice mezi městy Semily a Jilemnice, na březích řeky Jizery (Háje na levém břehu, ostatní části na pravém). Žije zde 690 obyvatel. Dříve, k 1. 3. 2001, bylo v obci trvale hlášeno 637 obyvatel, z toho 302 v osadě Dolní Sytová, 154 v osadě Rybnice, 125 v osadě Loukov a 67 v osadě Háje nad Jizerou. V současné době je v obci celkem 188 trvale obydlených domů a 127 rekreačních chalup. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1636. V minulosti se obec nazývala podle jiné své části Rybnice. Od roku 1960 má obec tyto části: Háje nad Jizerou Dolní Sytová Loukov Rybnice