Přeskočit na hlavní obsah

Zřícenina hradu Frýdštejn 360 panorama


Frýdštejn je zřícenina hradu ležící v obci Frýdštejn u Malé Skály v okrese Jablonec nad Nisou.

Dominantou hradu je velká hradní věž, postavená na nejvyšší pískovcové skále, odkud je vidět na celé údolí. Věž je 15 metrů vysoká, v průměru má 9 metrů a zdivo má sílu 2 metry.

Pojizeří bylo od 13. století majetkem Markvaticů. Roku 1363 jsou zmiňováni jako majitelé oblasti kolem Hodkovic páni z Dražic a roku 1376 Jan II. z Bibrštejna, rod Bibrštejnů sídlící ve Frýdlantu tedy stál pravděpodobně u vzniku hradu.

První zmínka o Frýdštejně pochází z roku 1385, záznamy z toho roku zmiňují Bohuňka Puklíce z Frýdštejna. Okolo roku 1400 byl hrad v držení rodu Kamenců ze Střížovic a Čakovic.

Na začátku 15. století se majitelem panství stal Bohuš z  Kováně. Roku 1432 byl hrad obléhán husity v čele s Otou z Lozy a Janem Čapkem ze Sán. Katolík Bohuš z Kováně nejprve uzavřel s husity dohodu, později konvertoval a roku 1448 pomáhal Jiřímu z Poděbrad při dobývání Prahy. Po Bohušově smrti roku 1460 spravoval panství Jan Zajíc z Hazmburka.

Poté se zde vystřídalo několik majitelů. Roku 1489 vlastnil hrad Jiří Berka z Dubé, roku 1498 Vilém Zub z Landštejna, pak Jan Dubecký z Dubče a po roce 1508 Jan Chvalovský z Ledec.

V roce 1540 koupil hrad a frýdštejnské panství Jan z Vartemberka, který Frýdštejn připojil k rozsáhlému vartenberskému panství. Adam z Vartemberka se účastnil odboje českých stavů proti králi Ferdinandu I., a proto ztratil roku 1547 některé své statky včetně Frýdštejna a Českého Dubu. Obě panství od krále odkoupil Jan z Oprštorfu. Jan si však za své sídlo zvolil Český Dub a frýdštejnské panství postupně rozprodal, čímž zanikl význam frýdštejnského panství i Frýdštejna jako strážního hradu.

Oppersdorfové v roce 1591 neobyvatelný hrad s panstvím prodali Zikmundu Smiřickému ze Smiřic. Po pánech ze Smiřic získal panství roku 1623 Albrecht z Valdštejna. Po Valdštejnově smrti získal panství císařský plukovník hrabě Jan Ludvík Isolani. Jedna z Isolaniho dcer odkázala panství katolické církvi, v jejímž držení zůstalo panství až do roku 1838, kdy se dostalo do vlastnictví Kamila Rohana.

Hrad je přístupný od roku 1892, kdy ho od tehdejších majitelů – rodu Rohanů – koupil turnovský okrašlovací spolek. Dnes je hrad majetkem obce Frýdštejn.

Hrad se nachází necelý kilometr na východ od centra obce a od autobusové zastávky Frýdštejn, náves. Turistickým zážitkem je zejména přístup z opačné strany od Malé Skály. Hrad je od železniční stanice Malá skála na trati č. 030 Liberec – Pardubice vzdálen 3 kilometry po červené značce, jejíž trasa vede přes Pantheon vrcholovými partiemi Vranovského hřebene. Parkoviště pro motoristy se nachází pod hradem u silničky z Malé Skály do Frýdštejna.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Skalní reliéfy u Kopicova statku

Ve skalách pod Kopicovým statkem, Jirošovou rychtou, vytvořil tehdejší majitel a lidový umělec Vojtěch Kopic galerii skalních reliéfů především z české historie. Jeho práce trvala téměř 40 let (1940 až 1978) a za tu dobu vzniklo přes 30 reliéfů postav, zvířat či průčelí staveb, často doplněných o citáty či poselství.

Vojtěch Kopic (1909–1978) se do stavení přiženil v roce 1932. Od čtyřicátých let až do své smrti v rokli pod statkem vytesal v pískovcových skalách řadu reliéfů, jejichž témata čerpal především z českých dějin. Památková ochrana těchto děl byla vyhlášena s účinností od 25. listopadu 2017 formou stanovení ochranného pásma kulturní památky Kopicův statek.

Po reliéfech vás provede značená stezka, odbočení na ní je vyznačeno turistickými směrovkami.

Kopicův statek (dříve Jirošova rychta) je roubená usedlost z konce 18. století, kulturní památka. Jedná se (spolu např. s Dlaskovým statkem) o jeden z nejzajímavějších příkladů lidové architektury pojizerského typu. Statek (Kacanovy …

Labská bouda

Labská bouda je soukromý hotel v Krkonoších, v první zóně Krkonošského národního parku. Labská bouda leží v nadmořské výšce 1340 metrů na Labské louce nedaleko města Špindlerův Mlýn. Několik set metrů od boudy se nachází pramen Labe. Vzhledem ke své poloze je především v zimním období významným orientačním prvkem. Moderní železobetonová devítipatrová budova z roku 1975 nese stejný název jako původní hostinec z 19. století, který vyhořel roku 1965. Přístupová komunikace vede z obce Horní Mísečky; od obce výše však není povolen vjezd soukromým vozidlům (dále autobusem a pěšky). V sobotu 17. listopadu 2018 v okolí Labské boudy začala hořet horská tundra. Požár byl ohlášen po 16. hodině, uhašen byl v půl osmé večer, zasahovalo celkem sedm požárních jednotek. Zasažená plocha činila asi 20 ha. Budova neutrpěla žádné škody díky opačnému směru větru. Požár byl zřejmě způsoben nedbalostí turistů.
Budova vznikla v polovině 19. století jako hostinec s ubytovacím zázemím. Již dříve zde ale údajně …

Háje nad Jizerou, Rybnice

Obec Háje nad Jizerou se nachází v okrese Semily, v Libereckém kraji, ve středu spojnice mezi městy Semily a Jilemnice, na březích řeky Jizery (Háje na levém břehu, ostatní části na pravém).
Žije zde 690 obyvatel. Dříve, k 1. 3. 2001, bylo v obci trvale hlášeno 637 obyvatel, z toho 302 v osadě Dolní Sytová, 154 v osadě Rybnice, 125 v osadě Loukov a 67 v osadě Háje nad Jizerou. V současné době je v obci celkem 188 trvale obydlených domů a 127 rekreačních chalup.
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1636.
V minulosti se obec nazývala podle jiné své části Rybnice.
Od roku 1960 má obec tyto části:

Háje nad JizerouDolní SytováLoukovRybnice