Přeskočit na hlavní obsah

Rozhledna Štěpánka



Štěpánka (německy Stephanshöhe) je kamenná novogotická rozhledna na vrchu Hvězda v západních Krkonoších, na Příchovickém hřebeni. Nachází se v katastrálním území Příchovice u Kořenova, obec Kořenov, okres Jablonec nad Nisou. Rozhledna je 24 m vysoká. Z rozhledny je pěkný výhled na Krkonoše, Jizerské hory, ale i Zvičinu, Mužský, Bezděz, Ralsko a Lužické hory. Stavba rozhledny byla zahájena už roku 1847 a Štěpánka se tak (spolu s rozhlednou Žalý) řadí k nejstarším rozhlednám v oblasti Krkonoš a Jizerských hor. V červnu 1847 totiž zdejší kraj navštívil zemský správce arcivévoda Štěpán, který v rámci kontroly probíhající výstavby císařské „krkonošské“ silnice z Liberce do Trutnova (dnes silnice I/14) vystoupil právě na vrch Hvězda a na jeho počest pak kníže Kamil Rohan zadal stavbu, kterou pojmenoval „Stephanshöhe“ = „Štěpánova vyhlídka“. Ale už o rok později byl arcivévoda povolán zpět do Uher a kníže Rohan ztratil zájem pokračovat v mecenášství. Za první rok tak byla vystavěna pouze kamenná základnová část do výše cca 4 metrů. Roku 1888 tuto nedokončenou vyhlídku od knížete převzal kořenovský horský spolek, který ji po čtyřech letech prací dokončil a v srpnu 1892 otevřel pro veřejnost.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Skalní reliéfy u Kopicova statku

Ve skalách pod Kopicovým statkem, Jirošovou rychtou, vytvořil tehdejší majitel a lidový umělec Vojtěch Kopic galerii skalních reliéfů především z české historie. Jeho práce trvala téměř 40 let (1940 až 1978) a za tu dobu vzniklo přes 30 reliéfů postav, zvířat či průčelí staveb, často doplněných o citáty či poselství. Vojtěch Kopic (1909–1978) se do stavení přiženil v roce 1932. Od čtyřicátých let až do své smrti v rokli pod statkem vytesal v pískovcových skalách řadu reliéfů, jejichž témata čerpal především z českých dějin. Památková ochrana těchto děl byla vyhlášena s účinností od 25. listopadu 2017 formou stanovení ochranného pásma kulturní památky Kopicův statek. Po reliéfech vás provede značená stezka, odbočení na ní je vyznačeno turistickými směrovkami. Kopicův statek (dříve Jirošova rychta) je roubená usedlost z konce 18. století, kulturní památka. Jedná se (spolu např. s Dlaskovým statkem) o jeden z nejzajímavějších příkladů lidové architektury pojizerského typu. Statek (Kacanov

Háje nad Jizerou, Rybnice

Obec Háje nad Jizerou se nachází v okrese Semily, v Libereckém kraji, ve středu spojnice mezi městy Semily a Jilemnice, na březích řeky Jizery (Háje na levém břehu, ostatní části na pravém). Žije zde 690 obyvatel. Dříve, k 1. 3. 2001, bylo v obci trvale hlášeno 637 obyvatel, z toho 302 v osadě Dolní Sytová, 154 v osadě Rybnice, 125 v osadě Loukov a 67 v osadě Háje nad Jizerou. V současné době je v obci celkem 188 trvale obydlených domů a 127 rekreačních chalup. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1636. V minulosti se obec nazývala podle jiné své části Rybnice. Od roku 1960 má obec tyto části: Háje nad Jizerou Dolní Sytová Loukov Rybnice

Vilémov, Rokytnice nad Jizerou, Krkonoše

Rokytnice nad Jizerou (německy Rochlitz an der Iser) je město a horské letovisko v západních Krkonoších. Nachází se v Libereckém kraji, v okrese Semily, v protáhlém údolí Huťského potoka mezi masivy hor Stráž (782 m), Čertova hora (1022 m) a Lysá hora (1344 m) a podél levého (východní) břehu řeky Jizery. Žije zde přibližně 2 600 obyvatel. Celkem zahrnuje čtyři katastrální území: Dolní Rokytnice, Horní Rokytnice nad Jizerou, Rokytno v Krkonoších a Františkov v Krkonoších. Z evidenčního hlediska se v rámci Dolní Rokytnice navíc rozlišují ještě místní části Hleďsebe, Hranice a Studenov. Katastrální území Dolní Rokytnice ve městě Rokytnice nad Jizerou zahrnuje kromě vlastní Dolní Rokytnice ještě sídelní celky Hleďsebe, Studenov, Liščí Díra, Hranice, Vilémov, Letní Strana, Zimní Strana, Malá Rokytnice. Na jihozápadě do něj spadá vrch Stráž. Do Dolní Rokytnice patří i kostel svatého Michaela archanděla. Hranice mezi Dolní a Horní Rokytnicí probíhá náměstím před radnicí: většina plochy náměst