Přeskočit na hlavní obsah

Drábské světničky


Drábské světničky jsou pozůstatky původně dřevěného hradu na pískovcových blocích v katastrálním území Dneboh v okrese Mladá Boleslav, 4 km východně od Mnichova Hradiště. Nachází se v chráněné krajinné oblasti Český ráj, na území evropsky významné lokality soustavy NATURA 2000 a přírodní rezervace Příhrazské skály. Skalní pevnost byla vybudována na severozápadním okraji plošiny zvané Hrada v nadmořské výšce okolo 370 m n. m. (105–155 m nad tokem řeky Jizery). Hrad je od roku 1958 chráněn jako součást rozsáhlé nemovité kulturní památky, zahrnující širší prostor hradiště Hrada s přilehlou Klamornou. Vlastníkem pozemku s areálem hradu je Česká republika, správu a péči o památku zajišťují Lesy České republiky.


Opevněné sídlo neznámého jména bylo podle archeologických pramenů založeno někdy ve druhé třetině 13. století, v průběhu výrazné kolonizační aktivity hradišťských cisterciáků. Drábské světničky s blízkou Klamornou a opevněním Staré Hrady u Příhraz alespoň zpočátku plnily funkci strážních bodů, střežících klášterní území i část pojizerské stezky. Početné archeologické nálezy dokládají existenci hradu až do 14. století a jen nevýrazně v 15. století, kdy je uvažováno o jeho obnovení během husitských válek.


Využívání tesaných prostor v průběhu staršího novověku dokládají také historické petroglyfy. Některé nápisy z 16. a 17. století spolu s výpovědí písemných pramenů připouštějí schůzky členů jednoty bratrské a možný pobyt utrakvistických kněží. Okrajové partie některých skalních bloků a předpolí hradu pozměnila těžba pískovcových kvádrů.


Hrad byl vybudován na pěti respektive sedmi skalních blocích, oddělených úzkými puklinami. V několika výškových úrovních 15-40 m vysokých skal jsou dochovány dvě desítky tesaných prostor různých funkcí, zbytky pěti chodeb, tesané základy po sedmi dřevěných stavbách a pěti mostních konstrukcích a tesaný žlab dokládající ukotvení dřevěné palisády. Na okrajích skal lze místy rekonstruovat dřevěné ochozy, mezi bloky jsou dochované dráže po uzavření puklin. Dominantou celé dispozice byla mohutná roubená věž chránící vstup do hradu po visutém nebo padacím mostě. Středověký vstup byl veden od východu z bloků navazujících na souvislý skalní výchoz. Největší místností hradu je kaple – světnice s tesaným oltářem, odkrytým v roce 1921.


Drábské světničky jsou vyhledávaným cílem turistů. Dnešní turistický přístup vedený odspodu přitesanou skalní spárou vznikl nejspíše roku 1830, schodiště bylo rozšířeno ve dvacátých letech dvacátého století Klubem československých turistů. Dnes je hlavní část vrcholových partií skalních bloků propojena soustavou žebříků a mostů (prohlídkový okruh).


Prohlídka hradu je bezplatná a probíhá bez průvodce. Prohlídková trasa začíná dřevěnou vstupní brankou, zrekonstruovanou v roce 2016. Tato část památky je pro návštěvníky přístupná vždy od 1. dubna do 31. října, v denních hodinách, s omezením při nepříznivém počasí.


Nejkratší cesta ke skalnímu masívu vede po modré turistické značce od parkoviště Kavčina v obci Dneboh (0,6 km). Nejbližší vlaková zastávka v obci Březina na trati č. 070 Praha–Turnov je po žlutě značené cestě vzdálená od skalního hradu 2,5 kilometru.


Horolezeckou oblast Drábské světničky tvoří severozápadní část Příhrazské vrchoviny mezi chatou Na Krásné vyhlídce a Klamornou. Ve skalním pásmu dlouhém dva kilometry bylo popsáno na 111 skalách 915 lezeckých cest.


Na všech skalních blocích souvisejících s hradem Drábské světničky je veškerá horolezecká činnost z důvodu ochrany kulturní památky zakázána. Zákaz se týká objektů uvedených v databázi Českého horolezeckého svazu: Drábský masív, Partyzán, Drábský Sloup, Čtyřlístek a severní a východní stěna věže Dráb.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Skalní reliéfy u Kopicova statku

Ve skalách pod Kopicovým statkem, Jirošovou rychtou, vytvořil tehdejší majitel a lidový umělec Vojtěch Kopic galerii skalních reliéfů především z české historie. Jeho práce trvala téměř 40 let (1940 až 1978) a za tu dobu vzniklo přes 30 reliéfů postav, zvířat či průčelí staveb, často doplněných o citáty či poselství.

Vojtěch Kopic (1909–1978) se do stavení přiženil v roce 1932. Od čtyřicátých let až do své smrti v rokli pod statkem vytesal v pískovcových skalách řadu reliéfů, jejichž témata čerpal především z českých dějin. Památková ochrana těchto děl byla vyhlášena s účinností od 25. listopadu 2017 formou stanovení ochranného pásma kulturní památky Kopicův statek.

Po reliéfech vás provede značená stezka, odbočení na ní je vyznačeno turistickými směrovkami.

Kopicův statek (dříve Jirošova rychta) je roubená usedlost z konce 18. století, kulturní památka. Jedná se (spolu např. s Dlaskovým statkem) o jeden z nejzajímavějších příkladů lidové architektury pojizerského typu. Statek (Kacanovy …

Labská bouda

Labská bouda je soukromý hotel v Krkonoších, v první zóně Krkonošského národního parku. Labská bouda leží v nadmořské výšce 1340 metrů na Labské louce nedaleko města Špindlerův Mlýn. Několik set metrů od boudy se nachází pramen Labe. Vzhledem ke své poloze je především v zimním období významným orientačním prvkem. Moderní železobetonová devítipatrová budova z roku 1975 nese stejný název jako původní hostinec z 19. století, který vyhořel roku 1965. Přístupová komunikace vede z obce Horní Mísečky; od obce výše však není povolen vjezd soukromým vozidlům (dále autobusem a pěšky). V sobotu 17. listopadu 2018 v okolí Labské boudy začala hořet horská tundra. Požár byl ohlášen po 16. hodině, uhašen byl v půl osmé večer, zasahovalo celkem sedm požárních jednotek. Zasažená plocha činila asi 20 ha. Budova neutrpěla žádné škody díky opačnému směru větru. Požár byl zřejmě způsoben nedbalostí turistů.
Budova vznikla v polovině 19. století jako hostinec s ubytovacím zázemím. Již dříve zde ale údajně …

Vilémov, Rokytnice nad Jizerou, Krkonoše

Rokytnice nad Jizerou (německy Rochlitz an der Iser) je město a horské letovisko v západních Krkonoších. Nachází se v Libereckém kraji, v okrese Semily, v protáhlém údolí Huťského potoka mezi masivy hor Stráž (782 m), Čertova hora (1022 m) a Lysá hora (1344 m) a podél levého (východní) břehu řeky Jizery. Žije zde přibližně 2 600 obyvatel.
Celkem zahrnuje čtyři katastrální území: Dolní Rokytnice, Horní Rokytnice nad Jizerou, Rokytno v Krkonoších a Františkov v Krkonoších. Z evidenčního hlediska se v rámci Dolní Rokytnice navíc rozlišují ještě místní části Hleďsebe, Hranice a Studenov.
Katastrální území Dolní Rokytnice ve městě Rokytnice nad Jizerou zahrnuje kromě vlastní Dolní Rokytnice ještě sídelní celky Hleďsebe, Studenov, Liščí Díra, Hranice, Vilémov, Letní Strana, Zimní Strana, Malá Rokytnice. Na jihozápadě do něj spadá vrch Stráž. Do Dolní Rokytnice patří i kostel svatého Michaela archanděla.
Hranice mezi Dolní a Horní Rokytnicí probíhá náměstím před radnicí: většina plochy náměstí …