Přeskočit na hlavní obsah

Příspěvky

Labská bouda

Labská bouda je soukromý hotel v Krkonoších, v první zóně Krkonošského národního parku. Labská bouda leží v nadmořské výšce 1340 metrů na Labské louce nedaleko města Špindlerův Mlýn. Několik set metrů od boudy se nachází pramen Labe. Vzhledem ke své poloze je především v zimním období významným orientačním prvkem. Moderní železobetonová devítipatrová budova z roku 1975 nese stejný název jako původní hostinec z 19. století, který vyhořel roku 1965. Přístupová komunikace vede z obce Horní Mísečky; od obce výše však není povolen vjezd soukromým vozidlům (dále autobusem a pěšky). V sobotu 17. listopadu 2018 v okolí Labské boudy začala hořet horská tundra. Požár byl ohlášen po 16. hodině, uhašen byl v půl osmé večer, zasahovalo celkem sedm požárních jednotek. Zasažená plocha činila asi 20 ha. Budova neutrpěla žádné škody díky opačnému směru větru. Požár byl zřejmě způsoben nedbalostí turistů.
Budova vznikla v polovině 19. století jako hostinec s ubytovacím zázemím. Již dříve zde ale údajně …
Nejnovější příspěvky

Rozhledna Kozákov

Kozákov (744 m n. m.) je nejvyšší hora Kozákovského hřbetu a Českého ráje. Vrch byl už od pravěku vyhledáván jako naleziště drahých kamenů, z nichž pravěcí lovci vyráběli jednoduché nástroje. V dutinách horniny vykrystalizovaly kulovité výplně achátu, jaspisu, ametystu, křišťálu, záhnědy a dalších polodrahokamů. Zdejší naleziště byla využita ve středověku pro výzdobu chrámů. Kozákov je také vyhledávaným místem pro paragliding.

Hakenova vyhlídka

Jednou z mnoha vyhlídek na Velkém okruhu v Prachovských skalách je Hakenova vyhlídka. Byla pojmenována na počest profesora Hakena z blízkého Horního Lochova, který ve skalách prováděl archeologický výzkum. Hakenova vyhlídka se nalézá v centru Prachovských skal při velkém (zeleném) okruhu. Z vyhlídky je vzhledem k okolním vzrostlým stromům pouze omezený výhled, ale i tak se nabízí pohled na Krkavčí skály a k Táboru. Ideálním časem k návštěvě této vyhlídky je tedy jarní období.

Křížkovského vyhlídka

Křížkovského vyhlídka (též Vyhlídka pěveckého sboru Křížkovský, původně První pohovka) se nachází z Prachovských skalách a jedná se o první vyhlídku po červené turistické značce od Prachova, kde je vstup do skal. Název dostala podle návštěvy pražského pěveckého sboru Křížkovský ze dne 16. března 1930. Z vyhlídky je rozhled na oblast východně (Kumburk a Bradlec), severně (Tábor, Morcinov, Kozlov, Kozákov a Jinolické rybníky) a západně (severozápadně) od Prachovských skal (Trosky, Ještěd, Vyskeř, Hruboskalsko a v pozadí Krkonoše).
Vyhlídka je také nazývána Vyhlídka pěveckého sboru Křížkovský, a to v upomínku na výlet jeho členů do Prachovských skal 16.3.1930.

Vyhlídka Míru rozcestník

Vyhlídka Míru se nachází ve střední části prachovského skalního města u skal na Císařskou chodbou a poskytuje nám asi nejlepší rozhled na velké území skalního města Prachovských skal a na horizont západním směrem. Z vyhlídky je možné spatřit velké množství skalních věží a mnohdy i pohled na horolezce zdolávající některou z nich. Naproti přes údolí je možné vidět Pechovu a Šlikovu vyhlídku. Na horizontu pak můžeme spatřit siluetu symbolu Českého ráje hradu Trosky či vrchol Vyskeře. Dovede nás k ní velký i malý prohlídkový okruh.

Z vyhlídky Míru je pěkný rozhled na okolní skály, Prachovskou jehlu, Madonu a Plecháč. Vidět jsou také Trosky, Vyskeř a Mužský.

Hlaholská vyhlídka

Hlaholská vyhlídka - nejvýše položené vyhlídkové místo Prachovských skal. Je v pořadí druhou vyhlídkou od vstupu do skal Brankou. Její pojmenování je odvozeno od návštěvy pražského pěveckého spolku Hlaholu, jehož členové skály navštívili v roce 1887. Z Hlaholské vyhlídky se nabízí pohled na skupinu Krkavčích skal, Přivýšinu, Jinonické rybníky a masiv kopců Tábor, Bradlec, Kumburk. Vyhlídka je přístupná obočkou od zelené turistické značky.

Nejvýše položená vyhlídka Prachovských skal (460 m). Pojmenována byla po pražském pěveckém spolku Hlahol, který Pachovské skály v roce 1887 navštívil. Vyhlídka nabízí východní a severovýchodní výhled.

Hruboskalsko

Hruboskalsko je přírodní rezervace vyhlášená 22. dubna 1998. S plochou 219,2 ha patří k největším skalním městům v Chráněné krajinné oblasti Český ráj. Důvodem ochrany je rozsáhlé skalní město se zachovalými reliktními bory. Hruboskalské skalní město zahrnuje stovky skalních masivů i samostatné věže, které dosahují výšky až 60 m. Díky malé odolnosti pískovce a stálému působení řady vlivů jsou skály bohaté na nejrůznější tvary a formy (voštiny, okna, brány). Hruboskalsko je součástí Geoparku Český ráj, který byl zařazen do sítě evropských geoparků v říjnu 2005.

Je to jedna z nejpůvodnějších českých horolezeckých oblastí, k nejznámějším věžím patří Kapelník, Lebka, Maják a Osudová. Mezi českým horolezeckým svazem a Správou Chráněné krajinné oblasti Český ráj je uzavřena dohoda, která zahrnuje podmínky lezení na pískovci.

Hruboskalské skalní město je také významnou turistickou oblastí. Mezi nejznámější památky patří zámek Hrubá skála, který byl postaven na skalním masivu již ve 14. století…

Český ráj

Český ráj (německy Böhmisches Paradies) je název pro území ve středním Pojizeří, které vyniká vysokou koncentrací přírodních i historických památek. Název Český ráj původně označoval oblast Litoměřicka (dnes zvanou Zahrada Čech), osídlenou německy mluvícím obyvatelstvem. Současné vymezení vzniklo ve 2. polovině 19. století. Jako jeho autoři bývají uváděni lázeňští hosté, kteří navštěvovali lázně Sedmihorky, první doložené použití však pochází od redaktora Václava Durycha z roku 1886.

Území ležící zhruba 90 km severovýchodně od Prahy je přibližně ohraničeno městy: Sobotka, Mnichovo Hradiště, Sychrov, Frýdštejn, Železný Brod, Semily, Lomnice nad Popelkou, Železnice a Jičín. Za "srdce Českého ráje" je tradičně považován Turnov. Hlavními dominantami kraje je hora Kozákov a zřícenina hradu Trosky. Významná jsou také skalní města, především Prachovské skály, Příhrazské skály, Hruboskalsko a rybníky, např. Žabakor, Komárovský rybník a rybníky v podtroseckých a podkosteckých údolích.

Socha svatého Jiří Drákobijce

Pískovcová skulptura svatého Jiří před statkem pochází z roku 1806, jedná se pravděpodobně o dílo Jana Chládka mladšího.
V roce 1884 nechal František Jiroš se svojí ženou Petronilou zhotovit u Josefa Zemana z Tatobit nový sokl. Podstavec zdobí z každé strany jeden reliéf: Kristus v Getsemanské zahradě, dvojice světic Petronily a Felliculy, Máří Magdalena a svatá Anna.
V současnosti je na místě vystavená kopie od Jiřího Nováka. Originální socha se nachází ve vestibulu Muzea Českého ráje v Turnově.

Skalní reliéfy u Kopicova statku

Ve skalách pod Kopicovým statkem, Jirošovou rychtou, vytvořil tehdejší majitel a lidový umělec Vojtěch Kopic galerii skalních reliéfů především z české historie. Jeho práce trvala téměř 40 let (1940 až 1978) a za tu dobu vzniklo přes 30 reliéfů postav, zvířat či průčelí staveb, často doplněných o citáty či poselství.

Vojtěch Kopic (1909–1978) se do stavení přiženil v roce 1932. Od čtyřicátých let až do své smrti v rokli pod statkem vytesal v pískovcových skalách řadu reliéfů, jejichž témata čerpal především z českých dějin. Památková ochrana těchto děl byla vyhlášena s účinností od 25. listopadu 2017 formou stanovení ochranného pásma kulturní památky Kopicův statek.

Po reliéfech vás provede značená stezka, odbočení na ní je vyznačeno turistickými směrovkami.

Kopicův statek (dříve Jirošova rychta) je roubená usedlost z konce 18. století, kulturní památka. Jedná se (spolu např. s Dlaskovým statkem) o jeden z nejzajímavějších příkladů lidové architektury pojizerského typu. Statek (Kacanovy …